Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kůže a srst

13. 10. 2015

 

Kůže

Kůže se skládá z několika vrstev. Základními vrstvami jsou:

Pokožka (epidermis)

Škára

Podkoží.

Pokožka je složena ze dvou vrstev, a to vrchní zrohovatělé vrstvy a spodní zárodečné vrstvy. Škára je nejsilnější vrstvou kůže. Je v ní uložen velmi jemně rozvětvený systém cév a nervových zakončení, pachových a mazových žláz. Pes postrádá potní žlázy. Zároveň se v ní zakládají chlupové cibulky (bublis pili), které slouží pro další vývoj chlupových váčků (folikulů) vyživující chlupy. Každý folikul žije a umírá v určitém cyklu, jehož délka se liší od jedince k jedinci.

Folikuly lze rozdělit na jednoduché, které obsahují jen jeden chlup a složené obsahující větší počet chlupů. Složené folikuly mohou obsahovat jeden silnější chlup krycí tzv. pesík a 5-20 chlupů podsady, nebo obsahují pouze chlupy podsady.

Do každého folikulu, ze kterého vyrůstá pesík, ústí jedna apokrinní, pachová žláza, jedna žláza mazová, a je k němu vázán jeden sval vzpřimovač chlupu, který chlup v případě potřeby zvedá. Tento proces je významný hlavně při termoregulaci. Folikuly podsady jsou vybaveny jen mazovou žlázou. (obr. č.1)

obr.c.1.jpg

Produkt mazové žlázy - maz je složen ze směsi triglyceridů, vosků a volných mastných kyselin. Je odváděn k chlupovému váčku, odkud vzlíná po chlupu i na povrch kůže. Maz vytváří významnou ochrannou vrstvu na kůži a má antimikrobiální, antiparazitické a antioxidační vlastnosti. Mimoto snižuje ztráty vody z kůže a udržuje kůži i srst vláčnou a mastnou. Tím ji chrání před vlhkem, vysušením a před změnami teploty.   

Chlupy rostou ve 3 fázích: 
1. fáze: ANAGEN což je tzv. mladý chlup. 
Je to fáze, při níž chlup vyrůstá z chlupové cibulky a je zakotvený hluboko v kůži. 
2. fáze: KATAGEN - tzv. dospělý chlup. 
V této fázi je chlup pevně ukotvený v kůži. 
3. fáze: TELOGEN - tzv. starý chlup. 
Jedná se o fázi chlupu před vypadnutím, přičemž chlup je slabě ukotven blíže povrchu kůže. (obr. č. 2)

obr.c.2.jpg

Vlastní chlup je tvořen neživými buňkami, pro které je typický vysoký obsah rohoviny keratinu. Uvnitř chlupu je kanálek, obvykle vyplněný dření (medula), která je obalena kůrou (kortex) z pokožkových buněk. Na povrchu chlupu je kutikula tvořící šupinky. (obr. č.3).

obr.c.3.png

Za konečné zbarvení chlupu je zodpovědný pigment melanin, který je vázán v kůže chlupu. Tento pigment ve svých polymerech vytváří široké spektrum barevných možností a jeho význam je v ochraně kůže před ÚV zářením a rakovinových onemocnění kůže. Bílé či šedé zbarvení může být způsobeno i uzavřením vzduchu do dřeně chlupu a vytvořením tzv. dutého chlupu.

 

Srst

Stavba i vzhled srsti jsou charakteristické pro jednotlivé druhy psů a odlišují se i podle pohlaví, věku a roční doby. Je ochranou před vnějším prostředím před chemickým a fyzikálním poškozením kůže a významně ovlivňuje termoregulační mechanismus psa. K vytvoření nové srsti potřebuje pes mnoho živin, jejichž potřeba se po dobu línání psa ještě zvyšuje. Platí, že psi k obnově a růstu srsti používají téměř čtvrtinu celkového denního příjmu proteinů. Na kvalitu srsti má velký vliv i množství a kvalita olejů a tuků přijímané potravou a vitamínů řady B a vit. E.

Srst je složená z několika typů chlupů:

pesíků,

osiníků,

vlníků

a specializované sinusových hmatových chlupů.

chlupy.jpg

 

Zbarvení srsti určují pesíky a osiníky. Svrchní vrstva srsti sloužící jako ochranné chlupy je složena z pesíků.  Pesík je dlouhý, hrubý, rovný chlup přečnívající podsadu. Při dešti se mastné krycí chlupy pesíky formují do malých trojúhelníků, otočených špičkou dolů, z nichž odkapává voda, aniž by pronikla do vlnité podsady. Důmyslně uspořádané chlupy odvádějí vodu úspěšně i z míst, která jsou méně osrstěné (oči, tlama a nos, pohlavní orgány, okolí řitního otvoru).  Spodní vrstva neboli podsada je z osiníků a vlníků. Podsadu je jemná a hustá, většinou nevýrazně zbarvená a slouží jako tepelná izolace (proti horku i chladu). Vrcholová část osiníku je zahnutá, k vrcholu se zužuje a spodní část chlupu bývá vlnitá. Vlníky jsou ztlustlé, vlnité chlupy, jejich vrcholová část se nezužuje. V letní srsti vlníky chybí. Zvláštním druhem chlupů jsou sinusové chlupy- vousy. Jejich chlupový váček je opatřen krevními rozšířeninami, které umožňují pevnější ukotvení chlupů v kůži a přenášení hmatových podnětů. Vyrůstají na čenichu, před uchem, nad okem, na přední končetině a předloktí.

Zvláštním typem ,,srsti“ je LANUGO. Jedná se o novorozenecké ochlupení savců, které dosud nemá veškeré vlastnosti zralé kožní škáry. Tato srst je složena většinou pouze z folikulů podsady s absencí některých žláz a svalů vzpřimovačů chlupů. Absence vzpřimovače zásadně ovlivňuje termoregulaci novorozených štěňat, která jsou tak po několik dní zcela závislá na teplotě matky. Vyzráváním škáry se štěňatům zakládají folikuly s pesíky a vzpřimovače chlupů. Životnost lanuga a doba jeho přesrstění je u každé rasy velmi variabilní. Obecně lze říci, že nejrychleji bývá dokončena obměna srsti u hladkosrstých a krátkosrstých plemen psů, obzvláště u plemen, kde ve zralé srsti podsada zcela chybí např. whippet (cca do 6. měsíce). Následují hrubosrstá plemena, u nichž začíná tvrdá srst narůstat po 4.- 6. měsíci věku. Dále plemena se středně dlouhou srstí např. špicové, kterým se zralá srst začne objevovat až ve věku jednoho. A následují dlouhosrstá plemena, kde se definitivní srst vytvoří až ve věku od dvou let do tří let. Zbarvení novorozenecké srsti může být mnohdy odlišné od barvy dospělé zralé srsti. U některých plemen se rodí štěňata např. černá a teprve dospíváním získávají svou skutečnu barvu. Tento jev je hojně znám i u jiných savců např. starokladrubský kůň.

 

Línání a poruchy růstu srsti

Línání je přirozeným procesem obnovy srsti, proto je mnohdy těžké vyhodnotit, zda se jedná o normální záležitost nebo jde o poruchu. Fyziologické línání nastupuje sezónně a je ovlivněno především délkou světelného dne a nepatrně i teplotou. Dochází k němu 2krát do roka. Na jaře se psi zbavují zimní srsti a na podzim se touto zimní srstí opět vybavují. Línání v mírné formě probíhá celoročně a souvisí to s růstovým cyklem chlupů, jehož fyziologická délka trvá přibližně 1 měsíc. Srst se však nevyměňuje stejnoměrně, jelikož nové chlupy nenarůstají tak rychle, jako vypadávají staré. Tím narůstá riziko podchlazení v chladnějším období a při náhlých změnách počasí.

 

Patologické línání

Za patologické línání se odborně považuje takové línání, které vede k tvorbě alopatických (lysých) ložisek, popřípadě pokud nadměrné línání trvá déle než 1 měsíc.  Pak je třeba odborný přístup veterináře. 

Alopecie endokrinního původu

Růst chlupů nejvíce ovlivňují hormony, proto se hormonální poruchy projevují lysáním a neobrůstáním nové srsti. Přímý vliv na růst chlupů a na délku růstových fází chlupů má hormon štítné žlázy – tyroxin (hypotyreóza a hypertyreóza) a příštitných tělísek (hypoparatyreóza). Dále se pak podílejí hormony nadledvinek, pohlavní hormony, řídící hormony hypofýzy a hypotalamu. Dalším faktorem může být gravidita.

Telogenní defluxe

Telogenní defluxe neboli uvolňování chlupů v telogenní fázi lze lidově označit za nadměrné línání, přičemž chlupy synchronizované různými vlivy do telogenní fáze vypadávají všechny najednou. Co to znamená? 
Tři výše popsané růstové fáze chlupů se u zdravých jedinců vyskytují na kůži celého těla rovnoměrně a mozajkovitě. To znamená, že na určité ploše kůže nebo ve vytrženém chomáčku chlupů najdeme zastoupené všechny 3 fáze růstu. Proto si nikdy nevšimneme, odkud chlup vypadl, poněvadž ho nahradí nový chlup v anagenní fázi. U telogenní defluxe najdeme v podstatě jen fázi jednu - a to je telogenní. 
Nejčastějšími příčinami této synchronizace růstových fází do jedné bývají různé nemoci, horečka, anestezie, náhlé snížení přívodu potravy, březost a laktace, stres, vliv některých léků, hormonální poruchy a k projevům dochází s určitým zpožděním, minimálně za 1 měsíc po působení primární příčiny.

Dysplazie chlupových folikulů

Dysplazie chlupových folikulů je geneticky podmíněná a znamená, že chlupové folikuly buď nejsou vůbec založené, nebo jsou založené velmi řídce, daleko od sebe a nebo, že během života může dojít k jejich degeneraci. Klinicky se to projevuje prořídnutím srsti, tvorbou lysých ložisek až rozsáhlou lysivostí.

Alopecie barevných mutantů

Toto je další problém spadající do kategorie poruch růstu srsti, která se vyskytuje u vyšlechtěných barevných mutací, jako je například modrý nebo hnědý dobrman, výmarský ohař atp. 
Tito barevní mutanti mají nerovnoměrně rozmístěný pigment a tvoří se jim makromelanozomy zodpovědné za lomivost chlupů. U některých jedinců se chlupy lámou různě nad úrovní kůže, u některých vůbec nevyrůstají z chlupových folikulů. Výsledkem je pak prořídlá srst, lysání a tvorba komedonů.

Alopecie způsobená chladem

Tento termín se používá pro stavy, kdy srst přestane růst v důsledku ostříhání na krátko (těsně na kůži) nebo vyholení srsti například k chirurgickému zákroku nebo speciálnímu vyšetření. Nejčastěji se tento problém vyskytuje u plemene Čau čau a Akita inu ale i u jiných zvířat, kteří musí být vyholeni na hřbetě kvůli vyšetření páteře kontrastní látkou. 
Příčinou zastavení růstu chlupů je tzv. ischemizace chlupových folikulů chladem. To znamená, že při ostříhání srsti na krátko tj. až na úroveň kůže, dojde v kožních vrstvách k poklesu teploty tak, že se stáhnou malé kapiláry (vasokonstrikce),
které jsou zdrojem prokrvení a výživy kůže a chlupových folikulů. Důsledkem je zastavení růstu chlupů. Tato zástava růstu chlupů může trvat i několik měsíců. K ischemizaci chlupových folikulů chladem však nemusí docházet jen při ostříhání psa na krátko. Krátkosrstá plemena psů např. boxer, dobrman nebo buldoček jsou k tomuto onemocnění díky charakteru své srsti s redukovanou nebo žádnou podsadou přirozeně náchylnější. Pokud je takový pes dlouhodoběji vystaven chladu, začne se jeho kůže v prvé řadě bránit zvýšenou tvorbou mazu a následně může dojít i samotné ischemizaci škárové vrstvy kůže. Bohužel tato souhra nepříznivých vlivů může způsobit přemožení roztoči Demodex canis. Díky ischemizaci jsou běžné obranné funkce těla téměř zastaveny a zvýšená tvorba mazu zajišťuje roztoči ideální podmínky pro jeho masivní rozmnožování. Je milné se domnívat, že umístění pelíšku psa na podlahu pod radiátorem mu zajišťuje nejlepší péči. Paradoxně zde nejvíce dochází k prodění studeného vzduchu od podlahy. Ten je následně nasáván topným tělesem a sáláním vzhůru opět odkláněn do místnosti. (obr.č.4) topeni.jpg

Je třeba si uvědomit, že kůže středněsrstých psů je přizpůsobena tomu, že ji chrání srst s podsadou a tenká kůže dlouhosrstých psů musí být chráněná dlouhou srstí. Pokud narušíme tento fyziologický stav, kůže se začne bránit buď tím, že začne produkovat více mazu (začne se chovat jako kůže krátkosrstých psů) a důsledkem je pak mastná srst s lupy, a pes začne být více cítit, nebo začne tvořit hodně podsady (začne se chovat jako kůže středněsrstých psů) a pak se může stát, že se úplně změní kvalita původní srsti (srst již není lesklá, je příliš jemná a hustá). K podobným problémům dochází u plemen s drsnou srstí (teriéři), která se má trimovat a místo trimování se stříhá. 
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář